Nemoc, kterou trpím, jsem vytvořil. Energii, která je podstatou nemoci, nosím v sobě. Nemoc mluví jasnou řečí, není to nesmyslná událost. Je to nenáhodný výsledek procesu (způsobu života a myšlení), který mě dovedl až k ní. Jsem zodpovědný za svoje chování a myšlení- k sobě i k jiným, které mě přivedlo až sem. Pokud toto pochopím a mám odvahu to změnit, odstraním úhelný kámen budovy, kterou sám (léta) buduji – své nemoci. Odstraním tedy "instalační program" nemoci. Tělo se přizpůsobí, uzdraví se. Propojení těla a mysli je evidentní fakt a je velice léčivé, pokud pochopím, že je v tom zákonitost a na vlastní kůži zažiju, že to funguje. Zmizí beznaděj, která doprovází nemoc (život), pokud ji (ho) chápu jako nesmyslný náhodný biochemický proces. Vrátí se naděje a ne-moc se pozvolna může vrátit do původního stavu moci.
